Lesk a bída školního vzdělávání v astronomii

Le résumé fourni par la source

Bídné všeobecné povědomí o stavbě vesmíru a obliba astrologie jsou důkazem, že školní vzdělávání v astronomii nebylo dostatečné.Ačkoliv naši předchůdci si byli nedostatků v astronomickém vzdělávání dobře vědomi, pokusy to napravit vždy ztroskotaly.Současná situace je však poměrně nadějnější, protože v mezidobí se stala astronomie mnohem významnější součástí soudobé fyziky a mládež získává poznatky mimo školu, především na internetu i zásluhou pracovníků hvězdáren a planetárií jakož i z kvalitních populárně-vědeckých publikací a přednášek.Amatéři mohou díky výkonné a relativně levné technice i počítačům (projekty sdíleného počítání) sami začít pozorovat a měření zpracovávat.To se mimo jiné projevuje mimořádnými úspěchy našich studentů v obou mezinárodních astronomických olympiádách. Šedesát let starý odstrašující pokusLetos je tomu právě šedesát let, kdy v posledním ročníku tehdejších československých jedenáctiletek byla astronomie zařazena jako samostatný předmět.K tomu účelu byla do češtiny a slovenštiny přeložena ruská učebnice význačného sovětského astronoma B. A. Voroncova-Veljaminova (Astronomie/Astronómia; 1954).Ve zdůvodnění ministerstva školství se tvrdilo: "Vyučování astronomii na všeobecně vzdělávací škole má dát žákům vědecky správnou představu o vesmíru a jeho uspořádání, o pohybu, stavbě a vývoji nebeských těles.Úkolem tohoto vyučování je jednak seznámit žáky s některými praktickými výsledky astronomie (orientace v prostoru, určování času, mapování), jednak pomáhat při vytváření vědeckého světového názoru žáků.Tento úkol je velmi závažný a je ho možno uskutečňovat během celého vyučování astronomii".Podobně se začala astronomie takto vyučovat také v Polsku a v tehdejší NDR. 2 Na tuto novinku však nebyli připraveni vyučující, a tak tento předmět obvykle vyučoval pedagog, který byl o jednu lekci před studenty.Hlavní problémy ideologicky podbarveného projektu shrnul J. Široký (1968): 1. Učebnice Voroncova-Veljaminova obsahovala příliš mnoho látky, která se v přiděleném čase nedala probrat.2. Pedagogové neměli patřičnou průpravu, takže byli jen o jednu lekci napřed.Od studentů proto vyžadovali memorování nesmyslů, např.názvů souhvězdí, jmen a vzdáleností jasných hvězd a další tabulkové parametry, na úkor porozumění zákonům a procesům, které ve vesmíru hrají hlavní roli.3. Neexistovala žádná vazba na nové poznatky astronomie, které začaly právě v té době přicházet v rychlém sledu a o kterých většina pedagogů sama nic nevěděla.4. Téměř žádný vyučující neuskutečnil se studenty vlastní pozorování oblohy ani prostým okem ani pomocí dalekohledu, ačkoliv právě v té době rostly po celé republice lidové hvězdárny až neuvěřitelným tempem.5. Učebnice obsahovala mnoho věcných chyb.Podobně kriticky vyznívaly články a referáty tehdejších osobností mezi středoškolskými i vysokoškolskými učiteli (např.B. Hacar, O. Obůrka, F. Soják aj.).Na základě špatných zkušeností byl od roku 1959 samostatný předmět věnovaný astronomii zrušen.Astronomie byla pokusně zařazena jako jednohodinový předmět do I. ročníku ("kvinty") dvanáctiletých středních škol.Následkem neustálých reforem středoškolského studia však astronomie z osnov téměř zcela vymizela.

Ce résumé expose les affirmations des auteurs. BNTIC ne l’interprète pas comme une validation indépendante des résultats.